Co by měl o učení vědet úplně každý?

September 23, 2024

V tomto článku probereme základní neurovědecké poznatky o procesu učení, které můžete uplatnit již dnes a výrazně tak zlepšit své studijní výsledky.

Jak často se učit?

Jednou z nejčastějších otázek je, jak často a jak dlouho se učit. Složitější odpověď zní: záleží na tom, jakých výsledků chcete dosáhnout a v jakém časovém horizontu. Jednoduchá odpověď zní: co nejčastěji, zejména systematicky a pravidelně. Délka jednoho sezení nemusí být pevně stanovena. Lepší je řídit se intuicí a pocitem, jak moc se ještě soustředíte a zda vás učení v daném okamihu stále baví.

Z časového hlediska je třeba zmínit spaced repetition. Základním pravidlem je, že obtížnou látku je třeba opakovat častěji a že intervaly mezi opakováními se prodlužují s tím, jak se zvyšuje schopnost udržet si látku v paměti. Můžete si vytvořit vlastní systém nebo se spolehnout na existující algoritmy, například z Anki nebo I Do Recall.

Dlouhodobé vzpomínky se ukládají ve spánku. Proto je rozumné rozdělit si učení do několika dnů a dbát na to, abyste se dobře vyspali.

Jaké metody uplatnit?

Vy sami nejlépe poznáte, co vám funguje a co ne. K tomu však potřebujete minimálně dva předpoklady:

Bez ohledu na váš přístup a počet vyzkoušených metod existuje o učení několik obecných pravd, které platí pro většinu populace:

  1. nejlépe se učíme praxí – ať už se snažíte naučit cokoli, okamžitě to aktívně použijte v reálném životě (např. pomocí her),
  2. soustředění – dopřejte si čas, prostor a plné soustředění na učení s vypnutými oznámeními a bez dalších rušivých vlivů,
  3. spomínat, ne číst – opakované čtení materiálu nepomáhá zapamatování a porozumění tolik jako aktivní vyvolávání spomínek (při učení používejte kartičky nebo minitesty),
  4. rozumné porce – rozdělte si učení do menších významových celků (chunks), které na sebe navazují a vytvářete pak komplexní síť vzájemně propojených znalostí,
  5. porozumění a kontext – mechanické memorování bez porozumění není účinnou strategií učení, protože vede ke znalostem, které nelze začlenit do sítě dalších poznatků,
  6. analogie a metafory – přenášejte znalosti z jednoho odvětví do druhého vytvořením přirovnání, na jehož základě lze novou látku pochopit (nechte ChatGPT, ať je vytvoří za vás),
  7. prokládání – při opakování přeskakujte z toho, co víte na to, co se teprve učíte – tento přístup vyžaduje více energie, ale dosažené výsledky stojí za to,
  8. dalšími vhodnými učebními pomůckami kromě kartiček jsou myšlenkové mapy a mnemotechnické pomůcky.

Kde se učit?

Vyhrazené místo pro učení připraví mozek na učení hned po vstupu na toto místo, což napomáhá soustředění. Opakování učení je však lepší provádět na jiném místě, čímž se zbavíte závislosti na jednom místě a také podvědomě vytvořených podmínění.

The First Language Gamer

Silvia

Další články: