Hry jsou fenoménem, který spojuje dítě s důchodcem, protože se v našem životě vyskytují v každé etapě. Jejich obsah a forma se mění, ale základní principy zůstávají stejné. Hry jsou naším přirozeným jazykem učení se a získávání dovedností. Jsou dokonce nezbytné pro naše přežití ve společnosti, protože jsou účinným a běžným prostředkem navazování a budování vztahů.

Hraní nám přináší desítky výhod. V tomto článku se zmíním o hlavních důvodech, proč je používání her ve výuce dětí i dospělých prospěšné.

Aktivní učast

Vhodně zvolená hra vyvolá motivaci i ve studentech, kteří se běžně do výuky aktivně nezapojují. Vítězství a sociální sounáležitost je motivují k lepším výkonům a hledání nových řešení, zatímco strach z chyb se okamžitě vytrácí.

Aktivizace mozku

Hry patří mezi aktivizační metody, které vyžadují aktivní zapojení žáka. Při hře není výjimečné, že žák zapojuje do procesu učení více smyslů, pohyb a představivost.

Autentické materiály

Bez ohledu na to, jde-li o přeloženou hru, nebo o hru původem z anglicky mluvíci země, deskoherní průmysl si dává hodně záležet na respektování kulturních a jazykových rozdílů. Slovní hry, které pracují s písmeny (například Letter Jam), mají jiné rozložení a počty písmen na kartách/kostách v závislosti na jazykové mutaci hry. Také hry využívající kulturní reference (například Cards Against Humanity) jsou velmi propracované a poskytují mnoho lekcí, které jen tak jinde nenajdete.

Rozvoj osobnosti a zodpovědnosti

Hry představují výzvy a překážky, jejichž překonání vyžaduje vytrvalost. Tím, že hráči čelí neúspěchům a selháním ve hrách a vytrvají, dokud neuspějí, si mohou osvojit odolnost a “růstové” myšlení, což jsou základní vlastnosti pro osobní rozvoj a převzetí odpovědnosti tváří v tvář nepřízni osudu. Ve složitějších hrách si také hráč stanoví cíle a snaží se jich dosáhnout za pomoci plánování a spravování zdrojů. S dostatečným nácvikem lze takovéto nově osvojené chování a způsoby myšlení převést do reálného života.

Podpora spolupráce a sociální učení

Společenské hry jsou postaveny na sociálním aspektu. Podporují komunikaci, spolupráci a uvědomění si, že se jeden bez druhého neobejdeme. Často vyžadují buď přímou komunikaci mezi hráči, nebo nepřímé interakce a dilemata typu “tato karta je mi k ničemu, ale když si ji vezmu, ublížím hráči po mně – chci to udělat?”

Skupina spolupracuje na zadání pro tvorbu společenské hry.

Rozvoj měkkých dovedností a kreativity

Společenské hry jsou zlatým dolem pro rozvoj měkkých dovedností potřebných pro každodenní a pracovní život. Hry vytvářejí bezpečné prostředí, v němž lze procvičovat například prezentační dovednosti, argumentaci, dedukci, kreativní řešení problémů, vyprávění příběhů a analytické a strategické myšlení. Představivost je důležitou součástí her, která podporuje tvořivost hráčů a takzvané myšlení “out of the box”.

Vyšší kognitivní funkce

Hra vyžaduje silnou dávku pozornosti a porozumění. Učitel, který má plnou pozornost žáků, je na nejlepší cestě k vlastnímu vítězství – porážce nevědomosti. Pozornost je však pouze začátek. Studenti se při hře posouvají do oblastí vyšších operací, které podporují paměť a učení. Částečně získávají nové znalosti, ale většinou je uplatňují a vytvářejí svá vlastní řešení a zkušenosti. Místo poslouchání o úspěších ostatních tvoří svůj vlastní příběh.

Personalizovaná výuka

Některé hry umožňují hráčům převzít různé role. Každý hráč vykonává jinou činnost, na kterou je odborníkem a která přispívá k společnému výsledku. Tento přístup umožňuje přizpůsobit se jedinečné osobnosti, potřebám a stylu učení každého jednotlivce ve třídě.

Multidisciplinární přístup

Hry slouží jako nástroj k propojení příjemného s užitečným. Sociální aspekt her mnohdy (ale ne vždy) poskytuje prostor pro nácvik komunikace a vytváří podněty k netypickým rozhovorům na nejrůznější témata. Různorodost her umožňuje studentům čerpat znalosti z jiných oborů a maximálně využít své silné stránky.

Výstava z dočasné “muzejní” expozice deskových her v Poličce, zaměřená na hry vyžadující komunikaci.

Pozitivní prostředí a práce s emocemi

Při hře se každý snaží ze sebe dostat to nejlepší. Buď se snaží překonat soupeře, nebo udělat maximum pro společnou výhru. Strach z chyb jde stranou, v místnosti je pouze hráč, jeho soustředění na vítězství a odhodlání uspět.

Může sa také stát, že hráč čelí prohře. V takovém případě má možnost pracovat se svými emocemi a vyrovnat se s neúspěchem. Při správném vedení lze podpořit práci s emocemi a seberozvojem do takové míry, aby hráč vnímal prohru jako příležitost být lepší v další hře.

Vnitřní motivace

Správně sestavená hra v hráči vzbudí touhu uspět a překonat všechny překážky, které se mu postaví do cesty. Tato motivace je natolik silná, že hráči nevadí, když několikrát selže, než dosáhne vytouženého vítězství.


Další články: