Cílem aktivizačních metod je vyvolat kognitivní aktivitu tak, aby se student aktivně učil (rozvoj osobnosti, růst kompetencí, nové vědomosti), přičemž důležitou součástí procesu je spolupráce s ostatními studenty a řešení problémů.
Hlavními znaky vhodně zvolené a provedené aktivizační metody ve výuce jsou:
- zvýšená motivace a zájem o učení,
- intenzivní prožívání, myšlení a jednání,
- využití předchozích zkušeností a znalostí,
- podpora a rozvoj kognitivních procesů.
Dělení aktivizujících výukových metod
Vycházíme z tradičního rozdělení podle typu aktivity:
1. Problémové metody
Tyto metody se nazývají také heuristické a jejich podstatou je učení objevováním a bádáním. Tvoří základ aktivizačních metod a kladou důraz na aktivitu, produktivní myšlení a samostatnost studentů. V jejich průběhu je nutná nejen identifikace a analýza problému, ale také vytváření a ověření hypotéz/řešení a v případě neúspěchu návrat k relevantní předchozí fázi.
Příklad z naší sbírky: Zima mrtvých.
2. Diskusní metody
Metody diskuse jsou založeny na efektivní komunikaci, vnímání druhých a schopnosti jim naslouchat. Tyto metody podporují výměnu názorů, argumentaci a interakci mezi účastníky.
Příklad z naší sbírky: Klub detektivů.
3. Situační metody
Situační metody představují modelové situace založené na skutečných událostech, které je třeba vyřešit. Mají více řešení a často vyžadují komplexní přístup, znalosti z různých oborů. K řešení jsou nezbytné fakta a údajě.
Příklad z naší sbírky: Visitors From Afar.
4. Inscenační metody
Vychází z poznatku, že student se učí více aktivním zapojením (hraním role) než pasivním pozorováním. Tyto metody jsou založeny na scénáři, ve kterém dojde k emocionálnímu prožitku a přímé zkušenosti. Student simuluje jednání sebe sama nebo fiktivní postavy.
Příklad z naší sbírky: Dračí doupě II.
5. Didaktické hry
Hra jako taková je svobodně zvolená činnost, která nesleduje žádný konkrétní účel a její hodnota je hra sama o sobě. Má pevně stanovená pravidla a jejím cílem je příjemný zážitek. Didaktické hry jsou obohaceny o vzdělávací nebo výchovný cíl, případně o obojí současně. Jak do toho zapadá ještě koncept vážných her, se dozvíte v tomto článku.
Příklad z naší sbírky: Visitors From Afar.
6. Metody práce s textem
Tyto metody vyžadují aktivní práci s textem, včetně důrazu na kritické myšlení a logické vyjadřování vlastních myšlenek (písemně, ústně i graficky).
Příklad z naší sbírky: Přines si svou knihu.
7. Speciální metody
Jedná se o metody, které sice jsou aktivizační, ale nelze je zařadit do předchozích kategorií. Patří mezi ně například ice breakers a my sem zahrnujeme také metody, které používáme ke gamifikaci procesu učení cizích jazyků.
Příklad z naší sbírky: Indiánska jména.
Bonus: Paměťové metody (mnemotické techniky)
Mnemotechniky jsou projevem aktivního zapojení do procesu učení za pomoci používání smyslů, představivosti a logických operací. Přestože jejich cílem je zapamatování, v našem pojetí výuky cizího jazyka lze tyto techniky využít zábavnou formou k osvojení potřebných znalostí (slovní zásoba, nepravidelná slovesa apod.). V teorii aktivizačních metod však nejsou zmiňovány.
Příklad z naší sbírky: myšlenkové mapy.
Využití aktivizujících výukových metod
Typicky se aktivizační metody používají na konkrétní krátkodobé úkony, např. motivace do učení a opakování. Jejich využití je ale širší. Naše metodika výuky cizích jazyků formou her využívá všechny typy aktivizačních metod a spoléhá na jejich vhodnou kombinaci, aby zajistila neustálé a stoprocentní zapojení studentů do procesu výuky během i mimo ni.
Je všeobecně známo, že využití (didaktických) her ve výuce je obtížné, neboť její spontánní stránka má tendence odvádět od edukativních cílů. Tento bod je obzvláště problematický ve veřejném školství, které se řídí stanovenými učebními osnovami (kurikulem).
Pokud je však cíl jasně definován (mluvit plynule anglicky) a cesta k němu byla několikrát prošlápnuta a podrobně zmapována (jak se naučit cizí jazyk?), je možné na těchto metodách založit celé studium a zcela se vyhnout přednáškám a nudným cvičením.
Hlavním nepřítelem této koncepce je pokud učitel používá aktivizační metody bez metodického rámce, bez zpětné vazby pro studenta a bez zohlednění dodatečné kognitivní zátěže, která vyčerpává mentální kapacitu studenta při soustředění se na úkol.
Další články:
- Gamifikace (1)
- Jazyk hrou – student (3)
- Jazyk hrou – učitel (6)
- Teambuilding (1)